Když pokojovka projde mrazem či průvanem, jde často ještě zachránit

Jak postupovat při samotné kontro
Před samotným zahájením prací je nutné vyklidit místnosti, kterých se výměna dotkne. To znamená odstranit nábytek, koberce a všechny předměty, které by mohly překážet. Doporučuje se také ochránit okolní prostory fóliemi a deskami, aby nedošlo k poškození podlah nebo zdí. Pokud žijete v bytě s více místnostmi, naplánujte si harmonogram tak, abyste mohli v některých částech alespoň provizorně fungovat. Voda a topení budou totiž po určitou dobu odstaveny.

Připravte lůžko tak, aby bylo oddělené od zbytku pokoje. Nafukovací matrace je fajn, ale musí být položená na rovném povrchu a dostatečně nafouknutá. Pokud ji necháte podfouknutou, host se v noci budí a ráno bude nevyspalý. Pod matraci dejte protiskluzovou podložku, aby se neposouvala po laminátu. Když je v pokoji málo místa, využijte prostor rekonstrukce koupelny Krok za krokem pod okny nebo pod postelí, ale vždycky tak, aby se dalo volně projít k východu. Na postel dejte čisté povlečení, které jste vyprali alespoň den předem a nechali pořádně provětrat. Vůně aviváže může být příliš silná, proto ji nepoužívejte.

Vodu připravte na 36 až 38 stupňů. Vyšší teplota po dechovém cvičení zatěžuje srdce, nižší zase nedovolí cévám zůstat otevřené. Na plnou vanu dejte dva až tři hrsti sušených bylin nebo jeden větší sáček, přelijte vroucí vodou a nechte deset minut louhovat, potom slijte do vany. Vhodná je levandule, máta, meduňka, lípa nebo heřmánek. Pro chladnější večer přidejte trochu tymiánu, byt v paneláku pro ucpaný nos eukalyptus. Sedněte si tak, aby voda sahala k srdci, ne výš.

Dechové cvičení před koupelí zkracuje dobu, po kterou se tělo přizpůsobuje teplu. Obvykle stačí vsedě nebo vleže dýchat nosem, nádech do břicha a výdech dvakrát delší. Po šesti až osmi cyklech přejděte do pomalého tempa kolem šesti dechů za minutu. Teprve potom vstupte do vody. Tělo je už naladěné na zpomalení, takže teplo nevyvolá obranný šok ani zrychlený pulz.

Co dělat v prvních hodinách po šoku Rostlinu okamžitě přesuňte do stabilního prostředí s teplotou kolem 18 až 22 stupňů, bez průvanu a bez přímého slunce. Nezalévejte. Poškozené kořeny v chladné a mokré půdě rychle uhnívají. Pokud je substrát promočený, opatrně rostlinu vyjměte, obalte kořenový bal novinovým papírem nebo suchým hadrem a nechte ho proschnout na vzduchu. Poškozené listy neodstraňujte hned, ale počkejte dva až tři dny, dokud se neukáže, která pletiva skutečně odumřela. Teprve pak je odstřihněte čistými nůžkami až u zdravé tkáně.

Prevence je jednodušší než záchrana. Při přenášení rostlin v chladu je zabalte do novin a igelitové tašky, ale jen na nezbytně dlouhou cestu. V zimě větrejte krátce a intenzivně, ne dlouho a pootevřeným oknem. Květináče na parapetu v noci odklánějte od skla nebo mezi sklo a rostlinu dejte karton. Pokud rostlina stojí u dveří, kde se často otevírá, přemístěte ji. Většina pokojovek pochází z tropů a náhlý pokles pod deset stupňů je pro ně kritický.

U rostlin s měkkými, vodnatými skvrnami na listech pomáhá zvýšit vlhkost vzduchu, ne teplotu. Postavte květináč na misku s vlhkým keramzitem, ale dbejte, aby dno nebylo ponořené ve vodě. Nepoužívejte žádné hnojivo ani stimulátory, dokud rostlina nezačne znovu rašit. Zálivku obnovte až ve chvíli, kdy vrchní vrstva substrátu proschne do hloubky dvou až tří centimetrů. U sukulentů a kaktusů počkejte s první zálivkou ještě déle, alespoň dva týdny.

Typická chyba je snažit se rostlinu „probudit" teplou vodou nebo přesazením do nové půdy hned první den. Kořeny jsou v šoku a přesazení je poškodí ještě víc. Stejně špatné je dát rostlinu na topení nebo k radiátoru, kde ji vysuší horký vzduch. Nepomůže ani přikrývání fólií, která udržuje vlhko a podporuje hnilobu. Pokud do týdne neroste, ale ani neuvadá, nechte ji být. Některé druhy potřebují i tři týdny, než se vzpamatují.

První příznaky se objeví během několika hodin až dvou dnů. Listy měknou, ztrácejí turgor a sklánějí se dolů, i když je půda vlhká. Na listech se objevují vodnaté, průsvitné skvrny, které později zhnědnou a zaschnou. Okraje se stáčejí a černají, u některých druhů se listy kroutí nebo opadávají ze středu růžice. U kaktusů a sukulentů se objevují měkké, tmavé skvrny, které se šíří od báze. Pokud je poškozený kořenový systém, rostlina vadne, přestože půda zůstává mokrá, a substrát zapáchá.

Teplotní šok vzniká, když se teplota vzduchu nebo půdy kolem rostliny změní rychleji, než dokáže snést. Není to totéž co nachlazení u lidí. U pokojovek se poškození projeví na pletivech, která ztratila schopnost udržet vodu, případně úplně odumřela. Nejčastěji k tomu dojde při cestě z vytápěného rekonstrukce bytu do mrazu, při větrání v zimě, při přenosu z chladného sklepa do teplé místnosti nebo když rostlina stojí na parapetu těsně u skla.

If you loved this post and you would like to receive more information about Https://wiki.Familie-Rosche.de/ please visit our own website.