4 zásady pro prostor kolem křesla, ze kterého vstanete bez obcházení

Důležité je také rozložení podpěr. Čím blíž jsou k sobě, tím menší je rozpon a tím více police unese. Pokud má police konzoly jen na koncích, přidejte prostřední podpěru. U polic delších než metr se to vyplatí téměř vždy. Stejně tak záleží na tom, zda je police volně položená na konzolách, nebo přišroubovaná. Volně položená deska se při zatížení prohne a může sklouznout.

Typická chyba je cpát na opěradlo věci, které tam jen odkládáte. Kabely, mobil nebo knihy vytvářejí tlakové body a křeslo pak tlačí na jedno místo. Další častou chybou je nechat opěradlo úplně bez opory, protože se zdá, že to nevadí. Po hodině sezení se ozve únava a bolesti. Pokud křeslo používá více lidí, nastavte opěradlo pokaždé, když si sednete. Neexistuje univerzální poloha, která by vyhovovala všem.

Pamatujte, že výška podnožky není neměnná. Mění se s obuví, s tloušťkou oblečení a s tím, jak zařídit malou kuchyni hluboko zrovna sedíte. Kdo pracuje u stolu celý den, měl by si výšku zkontrolovat vždy, když si sedne jinak než obvykle. Chodidla mají spočívat, ne viset. Jakmile na to zapomenete, tělo to dá vědět dřív než hlava.

Viditelnost hřbetu na polici není estetická otázka, ale praktická věc. Určuje, jak rychle najdeš knihu, kterou potřebuješ, a jak snadno si všimneš svazku, na který jsi málem zapomněl. Pokud hřbety splývají, přestáváš polici vnímat jako celek. Začneš sahat po tom, co je po ruce, a zbytek sbírky ti propadne mezi prsty. Není to o tom mít knih méně, ale o tom mít je uspořádané tak, aby tě samy upozornily.

Vstát z křesla by mělo být plynulý pohyb, ne manévrování mezi stolkem a zdí. Většina lidí řeší pohodlí sezení, ale zapomíná na prostor, který potřebují ve chvíli, kdy se chtějí zvednout. Přitom právě ten rozhoduje o tom, jestli si při každém vstávání nadáváte, nebo to uděláte bez přemýšlení. Níže najdete konkrétní rozměry a úpravy, které se dají zvládnout během jednoho odpoledne.

Typická chyba je koberec s vysokým vlasem nebo podložka, která se při vstávání posouvá. Když se noha při odrazu sklouzne, zvyšuje se riziko pádu. Zvolte koberec s nízkým vlasem nebo ho přilepte oboustrannou páskou. Stejně tak dejte pozor na kabely a nabíječky, které leží přesně v místě, kam šlapete. Uklidit je znamená víc než jakýkoli ergonomický doplněk.

Praktický postup: sedněte si na křeslo jako obvykle, nechte ruce volně a zkuste vstát bez přemýšlení. Všimněte si, kam se musí posunout nohy a jestli se při tom dotýkáte okolního nábytku. Pak tyto body označte páskou na podlaze a změřte vzdálenosti. Podle nich posuňte stolek, květináč nebo odložte věci, které tam pravidelně odkládáte. Opakujte test po úpravě – mělo by to jít jedním plynulým pohybem.

Praktický postup při přesunu k esla: vypněte topení, nechte povrch vychladnout, změřte vzdálenost od zdroje k dnu a zkuste k eslo posunout o jeden až dva . Potom přiveďte vodu k varu a změřte čas. Pokud se výrazně nezměnil, ale plamen je klidnější a méně prská, našli jste lepší pozici. Opakujte, dokud není ohřev plynulý. Nikdy neposouvejte k eslo za rukojeť, pokud je nádoba horká, a nikdy nenechávejte hořák zapnutý naprázdno během hledání správné pozice.

Praktický postup: sedněte si, opřete se celými zády, zkontrolujte, zda mezi bedry a opěradlem není mezera. Pokud ano, vložte tenkou podložku. Potom zkuste zvednout ramena a uvolnit je, aniž byste se posunuli vpřed. Když to jde, opěradlo drží správně. Pokud se musíte naklánět, je prostor na opěradle špatně využitý. Nakonec zkontrolujte, zda nic nevisí přes horní hranu, protože to mění sklon opěradla.

Nejčastější chyba je podnožka příliš nízko. Chodidla na ní sice leží, ale kolena zůstávají výš než kyčle a stehna tlačí do sedáku. Druhá chyba je naopak příliš vysoko: nohy se zvedají, tlak se přenáší na zadní část stehen a krev se hůř vrací z lýtek. Někteří lidé také používají podnožku jen pod špičkami, protože jim to připadá pohodlnější. Jenže tím se noha ohne v kotníku a celá rovnováha se rozpadne.

Kam se vejde odsunutá noha a kam ne Lidé často podceňují pohyb do stran. Při vstávání přirozeně posunete jednu nohu mírně dozadu a druhou dopředu, případně se nakloníte na stranu. Kolem křesla proto nechte po stranách alespoň 15–20 cm volného místa, pokud tam není opěradlo pohovky nebo zeď. Zeď přímo za opěradlem nevadí, ta naopak pomůže opřít se. Problém je zeď nebo nábytek nalepený na boku křesla – tam se tělo nemá kam posunout a vstávání je křečovité.

Podnožka má jediný skutečný úkol: udržet chodidla v takové výšce, aby se stehna neopírala o sedák a nohy nevisely ve vzduchu. Pokud chodidla plavou, celá váha nohou táhne za kolena a kyčle, pánev se překlápí dozadu a po hodině se ozve bolest v kříži. Nejde přitom o to koupit tu nejdražší podnožku, ale sladit její výšku s výškou židle a s délkou holenní kosti konkrétního člověka.