Kolik místa potřebujete kolem křesla, abyste z něj vyšli pohodlně?
Praktický postup je následující: roztřiďte knihy podle výšky, nejvyšší dejte do jedné police, nižší do další. U každé police nastavte nosnou desku tak, aby nad nejvyšší knihou zůstala mezera na prsty. Knihy srovnejte hřbety k přední hraně a zafixujte zarážkou. Potom vyzkoušejte, zda každou knihu vytáhnete jedním tahem bez zavadění. Pokud ne, přidejte polici o stupeň výš, nebo uberte knihy. Výsledkem je, že knihu vytáhnete konečky prstů, bez ohýbání hřbetu a bez zbytečného přerovnávání.
Prostor kolem k esla ale není jen svislá vzdálenost. Počítejte i s odstupem od stěny, skříněk a digestoře. K eslo potřebuje proudění vzduchu, aby teplo neucpávalo okolí a aby se pára odváděla. Pokud je k eslo nacpané v rohu mezi linkou a zdí, přehřívá se nejen nádoba, ale i okolní povrch. Dodržujte alespoň takový odstup, který umožní ruku volně položit mezi k eslo a stěnu. Není to o estetice, ale o bezpečnosti a rovnoměrném výkonu.
Pokud doma žádný suchý prostor navíc nemáte, nabízí se veřejné knihovny, komunitní výměnné regály nebo sbírky ve školách a spolcích. Před darováním ale vždy zjistěte, zda o daný titul vůbec stojí. Řada institucí už má sklady plné a další svazky nepřijímá. Typická chyba je přivézt celou krabici bez ohlášení a nechat ji u dveří. Zavolejte předem, zeptejte se na konkrétní podmínky a přineste jen to, co odpovídá jejich sbírkovému zaměření. Poškozené, plesnivé nebo kompletní svazky bez obalu si nechte doma – nikomu neposlouží.
Praktický test je jednoduchý. Posaďte se, dejte chodidla mírně od sebe, opřete se a zkuste vstát bez použití rukou. Pokud se musíte naklonit do strany, přitáhnout si nohy pod sebe nebo se odrážet od podlahy neobvykle silně, prostor je nedostatečný. Zkuste křeslo posunout, ubrat kus nábytku nebo vyměnit koberec s vysokým vlasem za nižší. Někdy stačí i jen otočit křeslo o pár stupňů, aby úniková cesta nevedla přímo proti zdi.
Kde se rozteč polic rozpadá v pra
Základní pravidlo zní: před křeslem musí zůstat volná plocha nejméně 60 cm, lépe však 70–80 cm. Do tohoto prostoru se vejde nejen vystrčená chodidla, ale i předklon trupu, který vstávání provází. Pokud je vzdálenost menší, nutí to sedícího otáčet se do strany, podpírat se o opěradla nebo se vytahovat za hranu sedáku. To je přesně ten typ pohybu, kterému se chceme vyhnout.
Do malého bytu se hodí i dočasné řešení. Skládací židle, taburet, který slouží jako odkládací plocha, nebo nízká police, kterou přesunete, když koutek nepoužíváte. Nemusí to být esteticky dokonalé, důležité je, aby koutek nebyl obtížné sestavit a uklidit. Když je příprava na čtení spojená s třemi minutami přesouvání věcí, přestanete číst. Jedna trvalá židle a jedna trvalá lampa fungují lépe než variabilní systém, který se musí pokaždé stavět.
Nakonec pamatujte, že prostor kolem křesla se mění podle toho, kdo ho používá. Děti, dospělí a senioři potřebují různě velké „manévrovací" pole. Vyplatí se proto nechat před sedačkou trvale volný pruh a nezaplňovat ho odkládacím stolkem, košem nebo stojanem na časopisy. Vstávání bez obcházení není luxus, ale základní podmínka, aby křeslo sloužilo k odpočinku, a ne k dalším gymnastickým cvikům.
Křeslo, ze kterého se dá vstát jen s dopomocí rukou a nakloněním trupu dopředu, přestává plnit svůj účel. Ať jde o obývací pokoj, ložnici nebo čekárnu, rozhoduje o pohodlí vstávání především volný prostor před sedákem a po stranách. Nejde přitom jen o estetiku, ale o bezpečnost – zvlášť pokud sedačku používá starší člověk nebo někdo po operaci.
Proč nestačí jen místo na nohy Vzdálenost od sedáku k nejbližší překážce ale není vše. Důležitá je i šířka po stranách. Mezi loketní opěrkou a zdí nebo skříní by mělo zbýt alespoň 10–15 cm na každé straně, aby se dalo pohodlně opřít a odrazit. U křesel s vyšším sedákem se vyplatí přidat i pár centimetrů navíc – čím výš musíte zvednout těžiště, tím víc místa potřebujete.
Typická chyba je tlačit křeslo do rohu, kde sice pěkně vypadá, ale vstávání je pak otázkou gymnastiky. Další častý problém vzniká u konferenčních stolků, které stojí přímo před sedačkou. Stačí je posunout o 20–30 cm do strany nebo zvolit nižší a lehčí variantu, kterou lze snadno odsunout. U jídelních židlí a křesel v jídelnách platí, že by mezi sedákem a hranou stolu mělo být alespoň 30 cm, jinak se při vstávání zachytáváte o desku.